Nespokojenost zaměstnanců vyvolávají především podmínky práce a pracovní prostředí. Mezi nejčastější příčinou nespokojenosti bývají pocity nespravedlnosti a finančního či osobního nedocenění, omezené pravomocí nebo špatnými vztahy na pracovišti, nejčastěji s přímým nadřízeným. Pokud tyto okolnosti ve firmách dlouhodoběji přetrvávají, mohou vést pracovníky k odchodu z firmy a nahrávají časté fluktulaci mezi zaměstnanci. Pracovní výkonnost či produktivita zaměstnanců pak přímo souvisí se spokojeností v zaměstnání.
Velké množství firem pro nábor svých budoucích zaměstnanců využívá internet a personální agentury. Hodně oblíbené se ale v poslední době stávají pracovní portály. Většina uchazečů dnes vyhledává nabídky volných pracovních míst právě na internetu. Navíc, každý rok u nás probíhají veletrhy pracovních příležitostí, kde společnosti mají prostor se představit studentům přímo na vysokých školách. Mnoho firem se uchází speciálně o studenty právnických fakult či o studenty z různých ekonomických oborů. Studenti i čerství absolventi jsou pro firmy zajimaví především pro jejich elán a motivaci postavit se výzvám.
Mnoho firem se také snaží aktivně podpořit své zaměstnance v tom, aby pohodlně skloubili svůj pracovní a soukromý život. Proto u nich mají zaměstnanci například možnost flexibilní pracovní doby.
Podniky v Česku mají stále větší problém sehnat technicky vzdělané pracovníky pro své firmy. Velká část z nich se proto přestala spoléhat na pomoc systému a začala si pracovníky vychovávat sama. Firmy zřizují své vlastní akademie, či dokonce poskytují stáže a stipendia. Těmito prostředky se snaží své zaměstnance patřičně dovzdělat, aby je u sebe následně mohly zaměstnat.
Praxi při studiu absolvuje pouhá čtvrtina studentů. Firmám je tedy jasné, že jediná možnost, jak absolventy dovzdělat je spolupráce přímo se školami či vytvoření vlastních tréninkových programů, kde se absolventi doškolí dle požadavků firmy.Nejvíce aktivně se zapojují firmy technického zaměření. Právě ty totiž nejvíce trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Svá vlastní vzdělávací centra si ale často zřizují také IT firmy, call centra či například banky.
Některé firmy nabízejí projekty, kde studenti získají praxi a seznámí se s pracovním prostředím. Zároveň si osvojí základní vlastnosti pro výkon povolání. Mají také možnost seznámit se se svými budoucími kolegy. Ti, kteří si povedou velmi dobře, mohou dokonce dostat i stipendium. Mohou si také vydělat nějaké peníze při odborných praxích či na brigádách v létě.
Práce z domova je oblíbený zaměstnanecký benefit. Jedná se ale o moderní trend, který se ujal až v poslední letech. Důvodem může být i rozvoj technologií. Díky nim jsme schopni vykonat stejnou práci z domova jako bychom byli v kanceláři. Dokonce tak ušetříme i spoustu cenného času, což je v dnešní době velice výhodné.
K práci z domova je nejdůležitější mít kvalitní a nejlépe i rychlé připojení k internetu. Internet umožňuje komunikovat přes různé platformy typu Skype či Microsoft Teams. Schůzky pak probíhají jako za normálních osobních podmínek. Zároveň je tento typ komunikace méně časově náročný, protože odpadá potřeba dojíždění do kanceláře. Pokud se dokonce schůzka koná s klientem ze zahraničí, je tato forma ještě pohodlnější.
Přístup nadřízených k práci z domova se také značně liší. Mnoho z nich se obává, že zaměstnanci se doma nechají rozptýlit a práce nebude odvedena tak kvalitně, jak by chtěli. Záleží tedy hodně na důvěře. Překvapivě se podle výzkumů efektivity zaměstnanců potvrdil opak. Lidé jsou při home office daleko produktivnější. I přesto se některé firmy zdráhají a samozřejmě jsou i pozice, kde by forma práce z domova byla nevhodná - například ve výrobě. Naopak někde se to může hodit perfektně - třeba v oblasti informačních technologií.
Velká část lidí práci z domova nebere tak vážně, což je špatně. Jestli má takový názor vaše okolí, je nutné mu striktně vysvětlit, že vy svou práci rozhodně na lehkou váhu neberete a že nechcete být rušeni. Nebojte se stanovit si hranice, které budou členové vaší domácnosti respektovat.
Nejčastějšími benefity bývají stravenky, dny placeného volna, služební auto či služební telefon. Možnosti se ale dále rozšiřují. Například možnost občerstvení na pracovišti už zaměstnanci berou jako samozřejmost. Jejich zájem o tento benefit už není to, co býval. Menší zájem je i o firemní párty či o příspěvky na kulturu nebo sport. Tyto benefity se přitom objevují u většiny z firem. V oblasti dělnických profesí se čím dál tím častěji objevují benefity dříve typické pro kanceláře. Například různé formy firemního vzdělávání, kurzy či placené volno neboli sick days.
Oblíbeným benefitem mnoha zaměstnanců je firemní školka nebo možnost pružné pracovní doby. Dále je hojně využívaná možnost napracovat si hodiny navíc. Mnoho zaměstnanců by také rádo využilo možnosti nejrůznějších příspěvků, zejména příspěvku na bydlení či na dopravu. Mnoho firem kvůli tomu, že nemají dostatek zaměstnanců, musí hledat po celé republice - inzerce práce, či dokonce hledají mimo ní. Ti zaměstnanci, co musí do práce dojíždět či se dokonce kvůli ní přestěhovat, se často rozhodují právě na základě nabídky benefitů.
Když má firma nouzi o zaměstnance, benefity jsou dobrá volba, jak je nalákat a namotivovat, aby se rozhodli pracovat právě u nich. Právě proto v nedávných letech firem, co benefity nabízí, přibylo. Zejména se jedná o velké korporáty, které na benefity pobírají dotace.
Stali jste se terčem posměchu vy sami anebo máte podezření, že je šikanován váš kolega jiné národnosti? Pokud tomu tak je, měli byste to nahlásit příslušným lidem, než bude pozdě. Práce není jen o vydělávání peněz, ale měla by lidi i bavit a měli by se do ní těšit. Jestliže totiž budete chodit do práce s odporem a strachem, jaký bude den, klesne vaše pracovní morálka a začnou se vyskytovat i další problémy.
1. Pokud se jedná o šikanu na pracovišti mezi kolegy či stejně postavenými lidmi, jedná se o mobbing. Jde o dlouhodobé napadání člověka za cílem, vyštípat jej z kolektivu či z celé firmy.
2. Druhý termín bossing už svým názvem prozrazuje, že jde o špatné použití moci vedoucího vůči podřízenému. Projevy jsou různé. Může se jednat o slovní potyčky anebo o ukládání nepřiměřené práce. Buď jde o množství úkolů, udělování podřadné činnosti nebo naopak vyžadování rychlejšího splnění pracovních cílů apod.
Oznamte to okamžitě svému nadřízenému. Pokud to nebude nijak řešit anebo sám je daným agresorem, pak postupujte výše, a to přímo k zaměstnavateli. Jestliže ani to nepomůže ještě je zde příslušný inspektorát práce.
Ty nejtěžší případy šikany pak mohou skončit u soudu nebo na policii podáním trestního oznámení.
Jste po celém dni v práci unavení a cítíte se pod psa? Pokud máte podezření, že trpíte syndromem vyhoření, pak na nic nečekejte a vezměte si volno co nejdříve. Každý den totiž spolehlivě splní svůj účel. Pokud se ale potýkáte s klasickou únavou, je lepší si volno naplánovat. Máte pocit, že nejlepší volbou je středa? Není tomu tak. Je zde totiž vysoká pravděpodobnost, že místo odpočívání budete čas věnovat dohánění práce z minulého týdne nebo přípravě na den, co bude. Nejlepší volba je tedy volno na začátku či na konci pracovního týdne. Tím stylem získáte prodloužený víkend a víc si volný čas užijete.
Svůj volný den věnujte aktivnímu odpočinku a relaxu. Není dobrá volba strávit ho sledováním seriálu, protože při takové činnosti si váš mozek neodpočine. Vyberte si naopak aktivity, které vám něco dají. Věnujte se tzv. mindfulness, což je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, bez hodnocení, posuzování nebo očekávání. To může být například meditace nebo jóga. Pokud se vám takové aktivity nezamlouvají, zkuste například masáž či si zacvičte, abyste upustili páru. Pokud během volna získáte pocit, že něco nestíháte, je také dobrý nápad vytvořit si seznam úkolů či si vše pečlivě zapsat do kalendáře. Díky plánování se budete cítit sebejistě a nic vám neuteče.
U větší části lidí, které postihne vyhoření, je v první fázi typické, že jejich pracovní nasazení je vysoké. Je to způsobeno tím, že v první chvíli je člověk plný očekávání a motivace. Typicky se přeceňuje a dělá víc, než na co stačí. Následně přijde pád a zklamání. Přijdou první konflikty a s nimi i první neúspěchy. Často se projevují i fyzické příznaky, ne jen psychické. Mohou se objevit bolesti hlavy, nespavost, bolest zad, nízký či vysoký tlak. Také může dojít k ztrátě či naopak k přibrání na váze.
Sledování svých zaměstnanců není žádnou novinkou, děsivé však je, v jaké míře se to v posledních několika letech rozmáhá. Klasikou bylo sledovat čas, kdy se zaměstnanec přihlásil a odhlásil z práce. Některé firmy však zavedly například i sledování aktivity stisknutí kláves, kontrolu emailové schránky a další, ještě nekalejší praktiky, jako je náhodné pořizování screenshotů obrazovky. Z právního hlediska se jedná o oblast, která není plně pokryta zákony. Přesto se jedná o aktivitu, které by se každá firma měla vyhnout a zavést ji opravdu jen v těch naprosto nejnutnějších případech, pokud všechny ostatní možnosti selhaly. Jedná se o zásah do soukromí zaměstnanců a v každém takovém případě by o tom zaměstnanci měli vědět – jaká data a za jakými účely mohou být sledována a zpracovávána. Je pochopitelné, že se zaměstnavatelé bojí, že práce z domova nebo flexibilnější pracovní doba povede k menší produktivitě zaměstnanců. Řešit to ale pomocí sledování toho, jak zaměstnanci tráví svůj pracovní den, je přinejmenším hodně diskutabilní způsob řešení této problematiky.
Většina zaměstnanců během dne neví, kam dřív skočit. Řeší telefony, e-maily, vyrušení od kolegů, zprávy od nadřízených a mnoho dalšího. Sice nemůžete ovlivnit, kdo na vás promluví, ale rozhodně můžete ovlivnit svou reakci. Jednejte s klidem a chladnou hlavou. Nejlepší je, když si sepíšete to-do list, kde jednotlivé úkoly seřadíte podle důležitosti. Lze si s okolím stanovit podmínky, za kterých vás mohou oslovit. Zároveň můžete své kolegy poprosit, aby vám informace posílali do e-mailu místo face-to-face sdělení. Nejlepším řešením je naučit se rozlišovat situace, které opravdu nejdou kontrolovat a které naopak jdou. Ty, které nejdou je pak nejlepší ignorovat a nenechat se tak rozhodit.
Lidé v práci si často myslí, že čím víc za den udělá, tím lépe. Někdy je ale více přínosné ubrat a naplánovat si mezi prací pauzy. Méně je někdy více. Lepší je osm hodin koncentrované práce, než deset hodin práce ve stresu, kdy děláte zbytečné chyby. Zbývá také pak málo času na osobní život a to vaší psychice a pracovní pohodě vůbec neprospívá.
Dohoda o provedení práce je jako forma zaměstnání určena jen pro menší objem práce. Pro zaměstnavatele i zaměstnance je výhodná kvůli tomu, že je jednoduchá, mnohdy má nulovou pojistnou zátěž a hlavně je velice flexibilní. Zároveň se k ní váže malá administrativní náročnost. Další výhodou je to, že ji lze velmi jednoduše zrušit, rozvázat pracovní vztah. Výpověď může podat nejen zaměstnanec, ale i zaměstnavatel, a to písemně z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s výpovědní dobou, která činí 15 dní. Lhůta začíná již dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.
Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce. Tento limit za rok je maximum dané zákonem a tento limit nesmí být překročen.
Do rozsahu práce, na který se dohoda uzavírá, se započítává doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Mezi stejným zaměstnavatelem a stejným zaměstnancem tak může být sjednáno i několik dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce i opakovaně. Celkový rozsah práce ale nemůže přesáhnout 300 hodin za kalendářní rok. Objemy práce se sčítají.
Pokud tedy dojde k uzavření nejprve např. dohody na 50 hodin práce a zaměstnanec se osvědčí a pak je sjednána další dohoda již na 150 hodin práce, mohou v konkrétním kalendářním roce tentýž zaměstnavatel a zaměstnanec sjednat ještě dohodu na dalších 100 hodin práce, které zbývají.
Tento rok totiž platí trochu jiná pravidla než ten minulý. Je to kvůli tomu, že došlo ke změnám v zákoníku práce, s účinností od 1. ledna 2021. Dovolená se totiž nadále nepočítá podle odpracovaných dní, ale podle odpracovaných hodin. Maximální délka roční dovolené se odvíjí od toho, zda pracujete v podnikatelském anebo ve státním sektoru. V podnikatelském sektoru je základní výměra dovolené 4 týdny. Nicméně běžnou praxí zaměstnavatelů bývá, že zaměstnancům poskytují dovolenou o pár týdnů delší v rámci benefitů. Ve státním sektoru, kde je zaměstnavatelem stát, město či obec, je délka dovolené nejčastěji 5 týdnů. Učitelé mají dokonce dovolenou celých 8 týdnů.
Pokud jste u zaměstnavatele odpracovali celý rok, tedy 52 týdnů, máte nárok na dovolenou v jejím plném rozsahu. Nově zavedené pravidla jsou nastavena tak, že se rozsah dovolené počítá v hodinách a přímo se odvíjí od týdenní pracovní doby zaměstnance, která se násobí výměrou dovolené v týdnech. Pokud tedy máte klasický pracovní týden, tedy 40 hodin, pak jako zaměstnanec, který má výměru dovolené 4 týdny, máte nárok na dovolenou v rozsahu 160 hodin.
Dost lidí si v letních měsících přivydělává na brigádách prostřednictvím DPP anebo DPČ. V tom případě by vás pravděpodobně mohlo zajímat, na co máte v takové práci nárok, anebo co se může naopak stát.
Je potřeba počítat s tím, že dohody (DPP nebo DPČ), které se typicky uzavírají s brigádníky, jsou flexibilnější než pracovní smlouvy. Obě strany - zaměstnanec i zaměstnavatel mají možnost dohodu velmi snadno jednostranně ukončit, a to písemnou výpovědí. Výpovědní doba je patnáctidenní.
Na rozdíl od pracovní smlouvy zaměstnavatel není povinen rozvrhovat zaměstnanci na dohodu jeho pracovní dobu. Tím pádem fakticky může ukončit spolupráci i tak, že již zaměstnanci nepřidělí žádnou další práci (nedohodne si s ním další termín, kdy má přijít vykonávat práci).
Zaměstnavatel je obecně povinen zajistit takové pracovní prostředí, které je bezpečné a zdraví neohrožující. Dále pak pracovní podmínky a vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Musí přijímat opatření k předcházení rizikům. Pokud jsou venku vyšší teploty, je zaměstnavatel povinný (podle toho, jaké úrovně teplota dosahuje) zajistit zaměstnancům ochranné nápoje (např. mineralizovanou nebo klasickou pitnou vodu z kohoutku, v závislosti na náročnosti práce) nebo zajistit, aby měli bezpečnostní přestávky.
Za mladistvého se považuje osoba od 15 let věku, která má ukončenou povinnou školní docházku a tento status končí po tom, co dovrší 18 let.
Mladiství pracovníci nejsou oprávněni vykonávat práci, kde je zvýšené riziko a nebezpečí úrazu nebo kde by mohly vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců, popř. dalších fyzických osob. Dále je jim zakázáno pracovat pod zemí při těžbě nerostů, ražení tunelů a štol. Obecně je nutno, aby byly brány v úvahu jejich fyziologické a psychické vlastnosti. Nelze je jim tedy přidělit práci, která by mohla být škodlivá jejich zdravá či nepřiměřená.
Brigádník může dohodu zrušit okamžitě, když podle lékařského posudku není schopen bez vážného ohrožení zdraví práci nadále vykonávat a zaměstnavatel mu nevyplatil odměnu z dohody ani do 15 dnů po uplynutí její splatnosti nebo mu naopak neumožní výkon jiné práce. V tomto případě pak logicky neplatí ani žádná výpovědní lhůta.
Již předtím, než uplyne výpovědní doba, má možnost žádat kterýkoliv úřad práce o to, aby byl zařazen do evidence zájemců o zaměstnání. V tomto případě bude úřadem práce informován o vhodných pracovních místech. Potom, co výpovědní doba skončí, může žádat úřad práce v místě svého trvalého pobytu o zprostředkování zaměstnání tím, že vyplní tzv. Žádost o zprostředkování zaměstnání a Žádost o podporu v nezaměstnanosti. Pokud obě žádosti vyplní bez chyby, při tisku se na formuláři vytiskne čárový kód. Vždy je lepší žádat o zprostředkování zaměstnání. Není možné žádat jen o podporu v nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání. Také není možné žádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání jen z toho důvodu, aby člověk splnil podmínku pro poskytnutí sociální dávky.
K zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání dojde ode dne podání žádosti o zprostředkování zaměstnání. Dojde-li k podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, bude člověk zařazen do této evidence ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Například pokud pracovní poměr skončí k 31. 8., zaevidovat se na úřadu práce je nutné mezi 1. 9. až 3. 9. Pokud by se stalo, že tyto dny vyjdou na státní svátek nebo na sobotu či neděli, lhůta se o tyto dny automaticky prodlužuje. Žádosti o zprostředkování zaměstnání je nutné dojít podat osobně. Zaslání žádosti elektronicky či poštou totiž zákon neumožňuje. Pokud dojde ke splnění zákonem stanovených podmínek, úřad práce uchazeče automaticky zařadí do evidence.
Zaměstnavatelé se ale často potýkají s tím, že jejich uchazeči o práci některou z těchto kvalit nedisponují. Více než třetina pracovníků oddělení lidských zdrojů ve firmách si stěžuje, že lidi prostě nejsou. Pokaždé jim něco z trojice vzdělání, praxe nebo jazyka schází.
Pokud jste sebevědomí a máte dostatek síly, realizujte své sny. Nemusíte mít nutně ani vysokou školu. Pokud nyní pracujete na pokladně, ale raději byste se stali řidičem z povolání, nikdy není pozdě svou kariéru změnit. Můžete se také zeptat v personálních agenturách. Určitě vám poradí a třeba vám i zajistí rekvalifikační kurz.
Některým jejich rodiče, kteří byli zaměstnáni ještě v minulém režimu, dávají rady, aby vydrželi, protože měnit místo není dobré. Tato umělá šablona však platila za socialismu, kdy se tzv. fluktuace opravdu považovala za negativní jev. Důvod je očividný – komunisté lidi sledovali a bylo pro ně výhodné, když necestovali, neměnili místa a moc se nestýkali. Touto strategií se snažili zamezit šíření negativních informací o režimu. V dnešní době jsou takové praktiky mimo realitu. Naopak existuje spousta případů, kdy se z učitelek staly skvělé kuchařky, z automechaniků lékaři apod. Za jejich úspěchem stojí jen píle a odhodlání. Práce je baví a to postup jen urychluje. To může být ta pravá cesta o pro vás.
Společnost 123jobs Media s.r.o. je největší tuzemský e-commerce developer inzerce práce a on-line pracovních nabídek v České republice. Provozuje 8 oblíbených pracovních portálů a aplikací 🇨🇿
Pracovní portály od společnosti 123jobs Media s.r.o. najdete pod globální značkou MyJobsi i na zahraničních trzích práce s inzercí volných pracovních míst.
Společnost odpoví pouze na seriózní dotazy. Neurčité dotazy a nevyžádané obchodní nabídky tak mohou zůstat nezodpovězeny. Formulář eviduje IP adresu odesílatele.
www.123jobsmedia.cz | www.dameinzerat.cz | www.prace-tip.cz | www.pracovni-poradna.cz | www.nesolidnizamestnavatel.cz |www.certifikace-firem.cz | www.crdpo.cz | www.dobra-prace-inzerce.cz | www.certifikuj.cz | www.volna-mista-inzerce.cz
guru24.cz | tip-press.cz | media-magazin.cz | info-zpravodaj.cz | press-centrum.cz | i-novinar.cz| data-press.cz | info-media.cz | press-portal.cz | i-portal.cz |czech-zpravodaj.cz | media-press.cz | i-justice.cz | digital-info.cz | czech-news.cz | global24.cz |media-info.cz | informacni-zpravodaj.cz | digital-press.cz | media-news.cz|profi-media.cz | aktivmedia.cz | info-press.cz | prima-media.cz | medial24.cz | informatik24.cz | pressmarket.cz | press-point.cz | digital-media.cz | maxpress.cz
expertmedia.cz | bluepress.cz | redpress.cz | click24.cz | tipmedia.cz | digitalnizpravodaj.cz | trendmag.cz | expertmag.cz | pressmag.cz | mediamagazin.cz